Berte to s lehkostí. Vezměte porci trpělivosti, přidejte laskavost a řádně to oslaďte láskou. Už žádný boj s jídlem, jídlo totiž není nepřítel (ač vám to diety většinou tak vehementně tvrdí). Chce to změnit svůj nezdravý vztah k jídlu, změnit svůj vztah k sobě, učit se sebelásce a začít sebepřijetím. Nemusíte přitom nikam spěchat.
Jaký je váš postoj?
- Co takto přestat bojovat?
- Co přestat hledat nepřátele?
- Co takto skoncovat s výčitkami?
- Co dát sbohem věčné sebekritice?
- Co dát prostor sebelásce?
Jak sebeláska pomáhá zhubnout?
Sebeláska je tím, co nás přivede k rozumnému hubnutí, kdy si nestanovujeme nereálné cíle, abychom se pak obviňovali z jejich nenaplnění. Vede nás cestou laskavosti, trpělivosti a všímavosti, nikoliv výčitek, sebekritiky a potlačování sebe sama. Tato cesta možná nevede k jednorázovému vítězství (které stejně bude dřív nebo později zapomenuto). Tato cesta vás naplní spokojeností. Cesta je cíl.
Člověk chce zhubnout ve chvíli, kdy není spokojený se svým tělem. Ale tato nespokojenost nezmizí ve chvíli, kdy zhubne. Skutečná příčina toho, jak vypadáme není v jídle, ale v našem vztahu k jídlu. A náš vztah k jídlu souvisí se vztahem k sobě samému. Nejíme proto, abychom utišili hlad, jíme proto, abychom utišili nezvládnuté emoce. Jídlem se snažíme naplnit nikoli žaludek, ale nedostatek lásky. Chybí nám sebeláska a máme negativní postoj k sobě samému. Pokud si to přiznáme, dáme prostor možné změně.
Změnit svůj negativní postoj, s ním i nezdravé návyky, způsob stravování nebo tělesnou aktivitu můžeme teprve ve chvíli:
- kdy přijmeme své tělo takové, jaké je,
- nebudeme potlačovat své pocity a emoce,
- pochopíme vnitřní pohnutky, které nás dovedly tam, kde jsme.
Při hubnutí není tak důležité jídlo samotné nebo denní režim, ale sebepoznání, sebepřijetí a sebeláska.
Pouze pozitivní přístup může odstartovat pozitivní změny.
