Je čas jednou provždy skoncovat se všemi těmi dietami, trápením a věčnou nespokojeností.

SEBELÁSKA A HUBNUTÍ

Dieta, která paradoxně není ani dieta

Tělo je chrámem duše

Jiné tělo než to, které máme, už mít nebudeme

  • Pokud o své tělo budeme pečovat a nahlížet na něho s láskou, půjde to vidět.
  • Vidět to půjde i v případě, že své tělo nebudeme mít rádi, budeme ho odmítat nebo dokonce přistupovat s pocity sebezhnusení.

Sebeláska je zdravým přístupem k sobě samému, přístupem, který neubližuje a naopak dopřává vše, co potřebujeme pro svoji spokojenost. Sebeláska znamená sebepřijetí, neodmítá dokonce ani to špatné. Naopak, přijmout danou situaci je prvním krokem k její nápravě.

Pokud potlačujeme své pocity, nechceme vidět věci, tak, jak jsou, vede to k nespokojenosti. Tu se často snažíme kompenzovat třeba právě jídlem, které přináší krátkodobé potěšení, ale dlouhodobě pocity nespokojenosti jenom prohlubuje.

Sebeláska, pozitivní vztah k sobě samému, je základním předpokladem spokojenosti a šťastného života. Když má člověk rád sám sebe, láskou jsou naplněny i jeho emoce, myšlenky a činy.

 

Co je sebeláska?

  • Mít se rád se vším všudy, i se svými nedokonalostmi,
  • být si vědom svých kvalit a schopností.
  • Mít se rád v každé chvíli, odpouštět si i chyby a přešlapy,
  • umět ocenit své úspěchy.
  • Mít se rád bez ohledu na ostatní, být sám sobě oporou.
  • Nenutit se do ničeho, co sám nechci.
  • Nevynucovat si lásku, pozornost, péči či uznání jiných.
  • Nepotlačovat své emoce a pocity, jednat přirozeně.

Méně jíst a více se hýbat?

Méně jíst a více se hýbat má být univerzální řešení jak zhubnout, jak jednoduché! Jenže kdo se o to v životě někdy pokusil, zjistí, že to vůbec tak jednoduché není. Většina lidí toužících po zhubnutí to dokonce zkouší opakovaně.

Pořád a pořád se vrháme do nejrůznějších diet. Pořád se omezujeme ve svých chutích a potřebách, pořád si přikazujeme co jíst dle toho, co právě radí rádoby experti. Známe i nadšení z prvotních úspěchů, stejně jako obrovské zklamání z jo-jo efektu.

Pokud člověk není se svým tělem spokojený, viníkem není hodně jídla nebo málo pohybu. Viníkem je mysl, to ta řídí naše kroky, naše stravování nebo naši aktivitu. Jsou to zažité zvyky a podvědomé vzorce chování, které se nedají změnit pouze tak, že „chceme“.

Nestačí motivace, protože diety a hubnutí se pojí s negativní motivací, která dlouhodobě nefunguje. Nemůžeme hubnout, protože jsme nespokojeni sami se sebou. Této nespokojenosti se nezbavíme tím, že zhubneme. S negativním přístupem k sobě samému totiž vždycky na svém těle najdeme něco, co vzbudí nespokojenost. Budeme od sebe očekávat až příliš, stanovovat si nereálné cíle a pak se obviňovat z neúspěchu.

Negativní přístup k sobě samému, sebekritika a odmítání vlastního těla odkazuje na nízkou hladinu sebelásky. A právě nedostatek sebelásky je hlavním viníkem toho, že jsme nespokojení se svým tělem. Pokud vypadáme tak, že potřebujeme zhubnout, do tohoto stavu nás dostal nedostatek sebelásky. Abychom se z něho dostali ven, potřebujeme především sebelásku.

 

Jak sebeláska pomáhá zhubnout?

Sebeláska je tím, co nás přivede k rozumnému hubnutí.

Změnit svůj negativní postoj, nezdravé návyky, způsob stravování, tělesnou aktivitu můžeme teprve ve chvíli:

  • kdy přijmeme své tělo takové, jaké je,
  • nebudeme potlačovat své pocity, ani ty pocity zhnusení,
  • pochopíme vnitřní pohnutky, které nás dovedly tam, kde jsme.

Uvolníme tak bloky, které nám brání posunout svůj život k lepšímu. Teprve když se smíříme s tím, že svůj život prožijeme právě ve svém těle, můžeme ho začít mít rádi. A sebeláska se projeví i na tom, jak naše tělo vypadá.

Při hubnutí není tak důležité jídlo samotné nebo denní režim, ale sebepoznání, sebepřijetí a sebeláska. Pouze pozitivní přístup může odstartovat pozitivní změny.

Se sebeláskou budeme trpěliví, nebudeme své tělo trestat radikálními dietami ani sami sebe přílišným omezováním a přehnanou sebekázní. Dokážeme si stanovit reálné cíle, ale především odhalíme skutečné problémy k řešení.

Pokud se totiž necítíme ve svém těle dobře, nemůže za to jídlo, ale náš vztah k jídlu. A vztah k jídlu reflektuje vztah k okolnímu světu i vztah k sobě samému.
Nízká sebeláska souvisí s nízkým sebevědomím, kdy pohled jiných stavíme nad svůj vlastní. Nebereme v potaz své názory, myšlenky a emoce, stejně jako signály těla. Tím si jenom ubližujeme.

Proč vlastně jím?

Pokud bychom naslouchali svému tělu a jedli skutečně ve chvíli, kdy pociťujeme hlad, stejně tak přestávali jíst ve chvíli, kdy se cítíme sytí, nemuseli bychom hubnutí vůbec řešit. Lidské tělo je dokonalé, ví, co je pro něho dobré. Jenže my více posloucháme řeči ostatních než signálům vlastního těla.

Často jíme z nudy nebo ze stresu. Jíme proto, abychom alespoň dočasně zahnali emoce, které neumíme jinak zvládnout. Přitom mnohdy stačí těmto emocím dát prostor, postavit se jim čelem, podívat se na ně a přijmout je – takové, jaké jsou. Zdaleka nás nebudou ovlivňovat tak moc, jako když je budeme neustále potlačovat a popírat.

Tloustnutí – vnější plnost přichází na místo naplnění vnitřního, duševního. Jídlem se snažíme naplnit, nezřídka má naplnit touhu po lásce, bezpečí, jistotě, klidu. Jídlem kompenzujeme nedostatek lásky. Jenže láska nepramení vně, ale uvnitř. Na začátku je sebeláska.

Někdy je tuková vrstva spojena s bezpečím. Chrání nás před vnějším světem, před ostatními, před zklamáním. Jídlo obecně je spojeno s bezpečím, avšak pokud nejíme kvůli hladu, ale emocím, nikdy nedosáhneme harmonie, klidu, pocitů spokojenosti a štěstí. Nedosáhneme právě toho, po čem tolik toužíme.

Odpověď najdeme v přítomném okamžiku

Odhalit skutečné příčiny toho, proč jíme, pomáhají techniky mindfulness. Jde především o mindful eating, vědomé jedení, kdy se s plnou pozorností zaměřujeme na přítomný okamžik, na jídlo, které jíme a na pocity, které jídlo provází. Mindful eating nabádá k tomu, abychom prostě jedli, nezabývali se jinou činností než jedením. Nabádá k tomu, abychom si jídlo maximálně vychutnali, konečně si jídlo užili. Ano, právě tím, že si opravdu vychutnáte jídlo, které jíte, můžete zhubnout.

 

Jak přemýšlím?

Pozor, někdy se náš naše vlastní mysl snaží ošálit. Sebeláska neznamená, že si teď hned dáte dortík, který si běžně zakazujete.

  • Člověk, který se má rád, dává svému tělu to, co je pro ně dobré, ale také si nic nezakazuje. Klidně si může dopřát i dortík, protože ví, že jeden dortík mu nemůže nijak ublížit.
  • Člověk s nízkou sebeláskou si dortík dá tajně a v rychlosti, aby ho nikdo neviděl (je přece zakázaný). Dortík si ani pořádně nevychutná. Jen krátkodobě mu přinese potěšení, ale brzy si ho bude vyčítat. Bude si říkat, jak po něm přibere a také opravdu přibere. Protože svůj svět utváříme svými myšlenkami.

Jak přemýšlím? Jak mluvím? Jak vnímám svůj život?
Jaké jsou mé myšlenky? Jaká jsou má slova? Jaký je můj život?
Jaký okamžik si právě teď vytvářím? Je pozitivní nebo negativní?
Jaká je má aktuální myšlenka?

Tvůrcem budoucnosti je aktuální myšlenka. Jaká je? Jen ji vnímej. Uvědom si, jak přemýšlíš, jaký máš postoj a jaké pocity jsou s ním spojené.

Jedna myšlenka, která ovlivní celou budoucnost. Ale pořád jde jenom o jednu myšlenku a dokonce tvoji myšlenku. A myšlenku jde přece změnit.

Je úplně jedno, jaká to bude myšlenka. Je jedno, co tě právě teď trápí. Všechny naše zkušenosti jsou jen vnějším odrazem našeho vnitřního světa, našich postojů a myšlenek, naší úcty k sobě samé a lásky. Láska však je. Láska je život a život je láska.

Dokonce i nenávist můžeš naplnit láskou. Sebenenávist je jenom nenávistí k tomu, co si sama o sobě myslíš. Je to jen myšlenka, která ti říká to, co jsi o sobě slýchala a co sama sobě neustále opakuješ.

„Jsem špatná, tlustá, nikdo mě nemá rád. Nezasloužím si lásku.

Je to jen myšlenka. Tato myšlenka se pojí s určitým pocitem a ty ten pocit vnímáš jako zkutečnost. Věříš mu. Jenže on pramení z myšlenky.

Stačí tu myšlenku registrovat, ale nezabývat se jí, nedát ji prostor. Když tu myšlenku necháme být (nebudeme jí dávat sílu, ani tím, že ji budeme potlačovat), ztratí význam. Myšlenka se nemusí spojit s pocity a nemusí se stát tím, čemu věříme – pokud tu myšlenku prostě jen necháme být, pokud myšlenku budeme vnímat jako myšlenku.

Každá myšlenka jde změnit. Kdykoliv. Změň myšlenku a změní se i tvůj pocit. Změň své myšlenky a změní se celý tvůj život.

Upravená citace z knihy: Louis L. Hay: Miluj svůj život

Kniha Miluj svůj život, Luise L. Hay


Jak dál?    ZLEHKA  |  Počkat na ten pravý čas   |  Učit se trpělivosti   |  Nechat svítit slunce   |   Naslouchat volání velryby

 

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat